27
23
21

Vítáme Vás na stránkách sboru ČCE na Kladně. Jsme křesťané. Náležíme k Českobratrské církvi evangelické. Kořeny této církve sahají až do české reformace konce 14. století. Hlásí se k dílu předků z minulých období, řada členů pochází z rodin, kde se evangelické vyznání předávalo z generace na generaci.

V současnosti se tato církev snaží reagovat na běžný život v jeho rychlých proměnách spojených s problémy v mezilidských vztazích. Biblická životní orientace podle českobratrských evangelíků má vstupovat do každé životní doby a situace.

Hlavní dobou našeho setkávání jsou pravidelné nedělní bohoslužby v 9 hod. Kostel se sborovou místností a farou se nachází v ulici Gen. Klapálka 37 .

Českobratrská církev evangelická je otevřená církev - nebrání se tedy i různým názorům a proudům uvnitř sebe samé. Je zaměřena ekumenicky a všekřesťansky. Znamená to, že je otevřena pro každého. Každý je vítán - podle zaslíbení evangelia Ježíše Krista:  

"Pojďte ke mně všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi břemeny, a já vám dám odpočinek" (Matouš 11, 28).

Českobratrská církev evangelická má presbyterně synodní uspořádání. Základní bohoslužebnou a správní jednotkou jsou farní sbory. V celé republice je 261 sborů a územně se sdružují do 14 seniorátů. Církev také podporuje  několik českých sborů v zahraničí. Mnoho sborů má svoje internetové stránky - "rozcestník"  pro vyhledání uvádíme zde  - sbor ČCE se nachází třeba i ve Vašem místě.

Nejvyšším orgánem církve je synod - shromáždění volených zástupců. Práci celé církve řídí šestičlenná synodní rada. Také jednotlivé sbory mají svoje volené orgány - staršovstva (presbyterstva). Ve všech správních orgánech jsou zastoupeni jak duchovní, tak laičtí členové církve.

Z historie sboru

Počátky kladenského sboru sahají do roku 1869, kdy klimentský farář Benjamin Košut poprvé kázal ve vesnici Hřebči nedaleko Kladna a téhož roku potom také v Kladně.

1872 bylo Kladno již kazatelskou stanici a od roku 1912 samostatným sborem.

1895 staví kazatelská stanice kostel (Husova kaple; architekt J. Blech z Prahy - Karlína) a o deset let později i faru.

Rodokmen sborů Praha a okolí 

Přehledná historie sboru je podstatnou součástí Sborníku z roku 2012,  který byl sestaven při příležitosti připomenutí 100 let trvání samostatného sboru v Kladně

Faráři a pracovníci sboru:

  • Stanislav Čapek (1912-1919)
  • Ladislav Funda (1920-1931)
  • Jan Kučera (1932-1936)
  • Hynek Zdík Široký (1937-1951)
  • Miloš Balcar (diakon 1943; popraven nacisty)
  • Jan Milíč Lochman (1949-1950)
  • Josef Sládek (1951-1960)
  • Bohumír J. Sedliský (1961-1970)
  • Marie Molnárová (1971-1995)
  • Administrátoři (1995-1998): Jiří Štorek, Jean-Nicolas Fell, Blahoslav Hájek, Dana Rotkovská, Jaroslav Vetter, Jiří Ort
  • Daniela Brodská (1998-2014)  
  • Lenonardo Teca (od 2015)

Ve vikariátu ve sboru:

  • Martina Šeráková-Vlková (1999/2000)
  • Veronika Palátová  (2001/2002)
  • Magdalena Štajfová  (2003/2004)
  • David Najbrt  (2005/2006)
  • Debora Hudcová (2009/2010)
  • Dušan Ehmig (2012/2013)

Shromáždění v Rakovníku

V současné době se přestaly konat bohoslužby v Rakovníku, nyní kazatelské stanici FS ČCE Kladno. Na návrh staršovstva sboru schválilo ukončení bohoslužeb Výroční sborové shromáždění kladenského sboru, konané v únoru 2010. Poslední bohoslužby v Rakovníku se konaly na svatodušní neděli 23.5.2010.

Z dějin rakovnického sboru:

Vznik sboru v Rakovníku je spojován s ´přestupovým hnutím´ v roce 1921. Na počátku byl kazatelskou stanicí Kladna spolu s dalšími středisky v Senomatech, Novém Strašecí a Křivoklátu. Filiálním sborem byl vyhlášen roku 1939. Období války a poválečného odsunu rozvoj sboru nepříznivě poznamenaly. Přesto dosáhl zmenšený sbor roku 1956 samostatnosti. V té době měl sbor 337 členů. Pro své působení nedokázal sbor získat vlastní prostory.

Po roce 1968 postupně ustávalo konání bohoslužeb v kazatelských stanicích (Křivoklát, Nové Strašecí, Senomaty). Po odchodu sestry vikářky Jitky Veselé do důchodu 31.12.1996 zůstává sbor neobsazený. Roku 1997 se stává kazatelskou stanicí Kladna.

V letech 1998 – 2006 se v Rakovníku konaly bohoslužby každou neděli. Průměrná účast na bohoslužbách klesla úmrtím návštěvníků na 4 (včetně farářky).  Pro tuto skutečnost a  vzdálenost Rakovníka (36 km) sbor rozhodl konat bohoslužby pouze první neděli v měsíci a o svátcích. Pokles účasti pokračoval, proto bylo konání bohoslužeb ukončeno.

Misijní činnost v Rakovníku by byla možná za předpokladu, že by sbor měl své prostory a misijní pracovník bydlel v místě. K tomu církev zatím nemá podmínky.

Současný stav:

Členové rakovnické části sboru jsou vítáni na bohoslužbách v Kladně. Nyní se zúčastňuje jedna rodina se třemi dětmi z Lužné. 

Staršovstvo sboru je připravené obnovit činnost kazatelské stanice v Rakovníku, jakmile projeví zájem o bohoslužby lidé, kteří by svou aktivitou chod kazatelské stanice udrželi, účastnili se bohoslužeb, reprezentovali kazatelskou stanici při výročních shromážděních sboru. Najmout důstojnou místnost ke shromažďování dnes není nemožné.

(červen 2010)

Farní sbor
Českobratrské církve evangelické
v Kladně

Projekt je financován s podporou grantového systému ČCE pro diakonické a rozvojové projekty.​